Základní principy

Tradiční tibetská medicína, neboli Sowa rigpa, doslova znamená "věda o léčení". Je prastarým celostním systémem léčení, který vnímá lidské tělo jako celek a pracuje na všech úrovních - fyzické, energetické a mentální. TTM patří vedle TČM a ayurvédy mezi tři hlavní východní tradice uzdravení. Zahrnuje hluboké znalosti z anatomie, fyziologie a patologie, stejně jako účinné diagnostické a léčebné metody. Vyvinula vlastní systém přírodních ošetření jako léčení bylinami, masáže kunye, balneoterapie a akupunktury. Důležitou součástí léčby je také nastavení správné diety a změna životního stylu. Nedílnou součást tibetské medicíny tvoří také kompletní systém filozofie, kosmologie a jemné anatomie spojené s duchovní praxí.

Zdraví je chápáno jako mnoha-úrovňový stav rovnováhy mysli, energie a těla. V rámci těchto tří aspektů hraje energie významnou roli, neboť slouží jako spojení mezi tělem a myslí. Podle tibetské medicíny se energie objevuje vzájemným působením pěti elementů tedy prostoru, vzduchu, ohně, vody a země. Hlavní charakteristikou prostoru je prázdnota neboli potenciál, ze kterého se objevují všechny jevy. Element vzduchu vytváří pohyb, který přispívá k růstu a rozvoji elementu ohně. Jeho teplo a síla vedou ke vzniku elementu vody. Hlavní funkcí vody je tekutost a integrita, zatímco pro zemi je to pevnost a stabilita.

Pět elementů se kondenzuje do tří specifických vlastností, tzv. tří energií (ang. humors, tib. nyes pa, skt. dóša). Tyto tři energie se nazývají žluč (tripa), hlen (beken) a vítr (lung); na úrovni mysli jsou spojeny s jednotlivými emocemi (hněv, nevědomost, chtění) a mají specifické vlastnosti - horké, studené a neutrální. Každá z nich plní v těle určité funkce a jejich rovnováha zajišťuje dobré zdraví a tělesnou pohodu.